Jih mezi Funchalem a Ribeira Brava je nejobyvatelnějším pruhem Madeiry, a proto také nejhustěji zastavěným. Svahy jsou plné banánových teras, mezi nimi se Câmara de Lobos, Estreito a Campanário lepí na spády, které by v alpském prostoru prošly jako sjezdovka.
Jedinou dominantou je Cabo Girão: 580 metrů kolmo nad Atlantikem, od roku 2012 se skleněným skywalkem, podle turistické správy nejvyšší vyhlídkovou plošinou na útesu v Evropě. Rozšířený údaj „nejvyšší mořský útes Evropy“ naproti tomu neplatí: Hornelen v Norsku měří 860 metrů a výše leží i Enniberg na Faerských ostrovech, Vixía Herbeira v Galicii, Preikestolen a Slieve League. Pohled dolů míří na fajãs — obhospodařované náplavové plochy na úpatí stěny, dostupné pouze lanovým výtahem.
Câmara de Lobos, 15 minut autem z Funchalu, je místem s červenými rybářskými čluny, které v roce 1950 maloval Winston Churchill. Přístav dál pracuje: espada, tmavý tkaničník, se zde v noci vytahuje z hloubek 800 až 1200 metrů.
Ribeira Brava uzavírá úsek na západě a je zároveň branou do vnitrozemí — silnice odtud stoupá zhruba za 40 minut na náhorní plošinu Paul da Serra.
Počasí: jih zůstává suchý, když sever stojí v mlze. To není výjimka, ale pravidlo.